Autor projektu - Mgr. Šárka Dittrichová

• Původní profesí žurnalistka (ČT, Nova pořad Na vlastní oči, Reflex (publikuje dosud),
• Kreativní ředitelka reklamní agentury McCann-Erickson (Klienti: Maggi, Blesk),

• Ředitelka Hypermarketu Carrefour v Plzni (roční stáž specializovaná na organické produkty ve Francii),
• Marketingová ředitelka Tesco (mimo jiné komunikační strategie řetězce a její zpětné vazby, zpracování koncepce
vydávání letáků, katalogů a brožur na podporu prodeje jednotlivých komodit),
• Autorka a manažerka konceptu Rezonance – projektu na podporu lokální produkce, který se zabývá zpracováním a obchodem produkty českých organických farem,

• Zakladatelka Klubu výrobců a zpracovatelů bio potravin, který podporuje české organické farmy, které nepodnikají s cílem získat dotace z EU na ekologické pozemky, ale vyrábět bio potraviny (20 členů),

• Svou obchodní, politickou nebo publicistickou aktivitou se snaží zlepšovat podmínky života farmářů a omezit či zjednodušit zásahy státní správy a byrokracii do života farmářů, zvyšovat objem výroby domácích bio potravin a jejich nabídky na našem trhu. Hlavním cílem zůstává získat pro konzumaci bio potravin co nejširší veřejnost.

Vedoucí projektu - Petr Jiskra

Jmenuji se Petr Jiskra a jsem studentem České zemědělské univerzity v Praze. Tento rok ukončím své bakalářské vzdělání na francouzské univerzitě, kde studuji mezinárodní obchod.  I přestože nemám rodinné příslušníky nebo známé pracující v oblasti zemědělství, aktivně se zajímám o problémy okolo sebe a rád získávám nové úhly pohledu na jinak jednostranný výklad problému ve společnosti.

K ekologickému zemědělství jsem dříve přistupoval pouze jako konzument a díky zkušenostem z pracovních stáží v zahraničí viděl potenciál k jejich širší produkci v ČR. Proto když jsem se vrátil z mé pracovní zkušenosti jako hotelový kuchař v Londýně, kde jsme naprosto běžně pracovali s BIO produkty, zůstal jsem udiven, že v České republice jsou BIO produkty vnímané jako něcoluxusního a předraženého. Co je luxusní je do jisté míry i prestižní a trandy. Proto jsem přesvědčen, že mnoho podniků veřejného stravování staví na této domněnce zcela bezdůvodně. BIO produkt by měl být vnímán jako zdravější, společensky více citlivý a místně založený produkt na rozdíl od produktů konvenčního zemědělství. Jejich cena by měla odpovídat jejich skutečné ceně, ale to se nestane dokud spotřebitel nebude více informovaný a ochotný vyměnit mouku za výživnější  špaldu, nebo řepný cukr za čerstvý včelí med. Věřím, že právě tehdy se tyto produkty dostanou do široké distribuce a tím jejich poptávka neúměrně vzroste. Veřím, že projekty zaměřené na lokální produkci navrátí produkci do rukou správných a poctivých fermářů, kteří budou i blíže svému zákazníkovi.

Produkce projektu

 Kateřina Součková

Jmenuji se Kateřina Součková a jsem studentkou PEF ČZU v Praze. Do projektu jsem se zapojila proto, že chápu udržitelný rozvoj jako obrovskou příležitost. Zároveň mi nejsou lhostejné podmínky, ve kterých farmáři hospodaří. Tyto likvidační podmínky brání mimo jiné i vzniku úspěšných projektů mladých lidí, kteří chtějí začít v zemědělství podnikat.

Existuje jen málo úspěšných projektů, které staví na principech udržitelného rozvoje, ekologického zemědělství a dávají prostor pro ekonomický a sociální rozvoj regionů. Doufám, že projekt Bioregion severní pohraniční bude jedním z těch úspěšných projektů a bude příkladem pro vznik podobných projektů i v dalších regionech.

Barbora Chmelová

Barbora Chmelová je studentkou 2. ročníku ČZU v Praze, Zemědělství tropů a subtropů. Pochází z rodiny, která se živí pěstováním zeleniny, ve které má zemědělství bohatou tradici. Z vlastní zkušenosti ví, jak je zemědělství v ČR náročné a problematické. Na jaře 2008 se zúčastnila přednášky Šárky Ditrichové o ekofarmách. Seznámila se s publikací Lištičky na vinici a tímto projektem, který na ní volně navazuje. Poznala osudy různých lidí, kteří se rozhodli podnikat v zemědělství. Jedním z nich je farmář Sebastian, který pochází z Belgie a rozhodl se pěstovat okrasné a jedlé květiny. Pronajal si se svou rodinou domek na jihu Čech s příslibem, že jej odkoupí po třech letech i s pozemkem, na kterém se rozhodli hospodařit. Svou pracovitostí a cílevědomostí se stali špičkou ve svém oboru. Dokázali se prosadit na trhu a vytvořili si stálou klientelu. Po třech letech, kdy měl odkoupit usedlost na které hospodařil, došlo ke zvratu. Původní majitel prodal celé hospodářství osobě, které ho přeplatila. Museli se odstěhovat a najít si místo, kde by mohli pěstovat své květiny. Již více než rok hledají 1Ha zemědělské půdy a ještě jej nenašli. Překážkou se jim stal zákon, který říká, že nemůžete koupit půdu v nějaké lokalitě, ve které již nevlastníte minimálně 10 Ha půdy. Přišli o veškerou svou klientelu. Náš trh přišel o velmi kvalitní produkt. Takových případů je mnohem víc. Je potřeba o nich mluvit a nastartovat tím změnu, změnu k lepšímu. Zemědělství není jen o produkci potravin. Patří do něj péče o krajinu, udržování tradic a mnohem víc věcí.  Zemědělství není jen věcí samotných farmářů. Dnes je to i věc veřejná.

 ÚESS SPODEK

Tiskový mluvčí - Tomáš Psota

Jmenuji se Tomáš Psota a v současné době studuji 3. ročník elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Před několika měsíci jsem se úplnou náhodou seznámil s Šárkou Dittrichvou. Po několika našich rozhovorech mi přinesla publikaci Lištičky na vinici. Po jejím přečtení jsem zjistil, že podobné osudy potkávají i mé známé a přátele, kteří se rozhodli v zemědělství podnikat. Díky Šárce Dittrichové jsem se seznámil s projektem přednášek na Zemědělské univerzitě v Praze. Studuji úplně jiný obor a přesto je mi zemědělství velice blízké. Dodnes žiji na malé vesnici a v zemědělství jsem vyrůstal. I to je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl dozvědět se více o této problematice. Dění na venkově a kolem něj mě zajímá i proto, že zde žiji a chci žít. Na venkově je a bude zemědělství na prvním místě. Stále tvoří velké procento pracovních příležitostí pro jeho obyvatele a je nedílnou součástí jejich života. Chci a snažím se porozumět problémům. Proč se zrovna tohle a tady děje. Je třeba pojmenovat věci pravými jmény. Proto jsem moc rád, že mohu pomoct s projektem pod záštitou ČZU. Česká republika je státem, kde má zemědělství velkou tradici. Je však třeba ho vrátit tam, kde by mělo být. Musí dojít k určitým změnám! Každá, byť sebemenší snaha o takovéto projekty může mít jednou velkou cenu. Mohou na něj navazovat další studie, čerpat z něj a pokračovat. Vše posunout dál. Do budoucna bude návrat k tradičním hodnotám velmi důležitý. Právě zemědělství tyhle hodnoty má, ale je třeba se o ně starat. Doba je taková, že každý se stará hlavně sám o sebe. Všichni máme své problémy a starosti. Nejde si ale jen do nekonečna brát, musíme i dávat.

REZONANCE  ©